Poznání

Člověk se při učení často pídí jen po formě. Pro vysvětlení tohoto tvrzení uvádím mé podobenství o Džbánu, mistrovi a učních, které jsem již užil v článku Taneční terapie:

Hrnčíř předloží před své učně džbán. A praví: „Toto je džbán. Vyrobte jej!" Učni, kteří nikdy předtím džbán neviděli, se na něj dívají z určité vzdálenosti a netuší, že džbán je nádoba, určená k přenášení kapalin. Vyrobí tedy vlastní džbán, který se co nejvíce podobá originálu, ale ten žákův džbán nemusí mít třeba dno. Takže to, co učni vyrobili, není ve skutečnosti džbánem, ale pouhou jeho nefunkční napodobeninou. Učni touto formou výuky přišli o možnost vytvoření vlastní formy džbánu, například se dvěma uchy, při zachování základního principu džbánu. Tedy nejsou schopni získanou dovednost sami aplikovat.

Zvýše uvedeného vyplývá, že výuka by se měla zaměřit na pochopení postaty, nikoliv na napodobení formy. Současný trend výuky je založen na kopírování: Žáci napodobují učitele. Úspěšnost žáka je pak měřena shodou forem projevu žáka a učitele.

Dalším nešvarem, který zbytečně žáky zatěžuje, je předkládání velkého množství dat. V tanečních se učí jednotlivé kroky místo vyučování podstaty daného tance. O školství ani raději nemluvě. Je to stejné, jako když zmíněný hrnčířský mistr začne vyučovat jednotlivé typy džbánů: Džbán bachratý, štíhlý, dvouuchý apod. (Hrnčíři prominou. Typy džbánů jsem si vymyslel.) (Naše společnost přeje zbytečným datům. Asi proto je v televizi tolik vědomostních soutěží.) Samozřejmě bez základních dat, například co dát do těsta, aby nám houska pěkně vykynula, nebo, buďme věrni hrnčířskému umění, jakou hlínu použít, aby se džbán vyvedl…?  Bez těchto základních dat nelze provozovat daný obor.

Kde však je hranice mezi nezbytnými a zbytečnými daty? Jestliže taneční mistr vyučuje jednotlivé kroky daných tanců a hrnčířský mistr zase typy džbánů, jsou to data zbytečná nebo nezbytná? Slovy klasika: „To je, oč tu běží!“ Odpovězte si sami. Co musím bezpodmínečně znát k výrobě džbánu:

a)      Typy džbánů?

b)      Rozdíl mezi kastrolem a džbánem?

Pokud je pedagogovi tato hranice jasná, je to pedagog.

U tance je to stejné. Když nepochopíte rozdíl mezi Rumbou a Valčíkem, budete závislí jen na krocích (datech), které jste se naučili. Pokud pochopíte podstatu Rumby a Valčíku, tj. to co je pro daný tanec jedinečné, tedy princip dotyčného tance, a najdete mantinely, tj. odkud a kam je to ještě rumba, nebo-li kde je hranice mezi džbánem a kastrolem, nepotřebujete znát zbytečná data (jednotlivé kroky, typy džbánů). Stačí spustit kreaci a tančit na lesklém parketu nebo nad hrnčířským kruhem.