Vše začíná a končí v jednom bodě
Vše začíná nebo končí v jednom bodě. I egyptské pyramidy začínají nebo končí v jednom bodě na vrcholu. Tak, jako je základna pyramidy kreací počátečního bodu, jsou naše fyzikální zákony kreací duchovního zákona. Důkazem tohoto tvrzení může být možnost aplikace určitého fyzikálního zákona na více úrovních.
Představme si, že chceme vybudovat přehradu. Musíme si nejprve uvědomit, jaké síly budou na přehradu působit, aby se nám přehradní hráz neprotrhla. Proto potřebujeme stanovit matematický vztah, který by nám umožnil vypočítat síly, které budou působit na přehradní hráz. Je jasné, že čím bude větší rozdíl hladin před přehradní hrází a za ní, bude větší i tlak působící na hráz. Rozdíl hladin si označíme písmenem „U“.
Přehradní hráz má „za úkol“ zadržovat vodu, tudíž klást odpor vůči veličině „U“. Tento odpor si označíme písmenem „R“.
Přehrady se staví proto, aby proudící voda z přehrady vykonávala nějakou práci, třeba roztáčela turbínu, takže musíme do přehradní hráze „R“ udělat otvor, kudy bude proudit voda ven z přehrady. V matematickém světě to znamená, že zmenšíme „R“, následkem čehož nám vytryskne proud vody „I“. Vydatnost proudu vody „I“ bude závislá na velikosti rozdílu hladin „U“ a na velikosti otvoru do hráze, tedy na velikosti nebo spíše malosti veličiny „R“. No a když to dáte „selským“ rozumem dohromady, vyjde vám matematický vztah R=U/I.
Představme si nyní zásuvku na 220 voltů. Pokud k ní nebude připojen spotřebič, je to stejné jako u přehrady bez otvoru. Rozdíl hladin „U“ je v tomto případě definován 220 volty. Mezi vodiči je izolace, což je naše přehradní hráz „R“. Připojíme-li spotřebič, zmenšíme „R“ (opět je to obdoba vytvoření otvoru do přehradní hráze), čímž vznikne elektrický proud „I“, který, stejně jako u přehrady s turbínou, roztočí třeba Váš vysavač. Takže opět platí stejný matematický vztah R=U/I, který nazýváme Ohmovým zákonem.
Opusťme nyní svět elektřiny a vydejme se na výlet na nějaký zámek. Ale ouha, zámek je na kopci. Vynaložíme tu energii a vyjdeme ten kopec, abychom spatřili zámek z blízka? I zde můžeme použít náš známý matematický vztah R=U/I. „R“ je v tomto případě kopec, „U“ je naše touha spatřit zámek a „I“ je vynaložená energie na překonání kopce. Pokud je naše touha nízká a kopec vysoký, tak se „I“ neobjeví, stejně jako u přehrady bez otvoru a zásuvky bez spotřebiče.
Z toho vidíme, že jeden matematický vztah neboli zákon lze aplikovat na více úrovní této reality. Jestliže Ohmův zákon lze takto aplikovat na hydrodynamiku, elektřinu apod., lze jej aplikovat i jinde. …To je taky určitá zákonitost, která dokazuje sama sebe.
Pythagoras hovořil o bodě, který kmitá a vytváří geometrické obrazce. Stačí jen tuto myšlenku aplikovat na naši realitu a zeptat se: „Je naše realita vytvořena tímto kmitajícím bodem?“ Vzpomeňme na televizní obrazovku. Dvojrozměrný obraz je zde vytvářen kmitajícím bodem vyvolaným dopadem elektronu na stínítko obrazovky. Takže totožná částice, jinak řečeno stejná forma energie, vyvolává rozdílné formy neboli kreace. V našem příkladě s televizní obrazovkou je to stále jeden a ten samý elektron, který Vám na obrazovce předvádí krásy naší planety či v zápětí vraha v nějakém krváku.
Vrcholový bod egyptské pyramidy vytváří celou pyramidu svojí aplikací. Stejně tak Ohmův zákon platí nejen v hydrodynamice, v elektřině nebo v psýše, ale i v celé naší realitě.
Jsme zase na začátku. Vše vychází, nebo končí v jednom bodě. Vše je aplikací tohoto jediného bodu.
…Kruh se uzavřel.
