Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spiritismus

11. 9. 2010

Spiritismus vychází z modelu, že existuje posmrtný život, tj. že po zastavení funkcí hmotného těla se od tohoto těla oddělí vědomí, které pak existuje samostatně. Spiritismus je pak soubor dovedností a znalostí k navázání komunikace mezi vědomím připoutaným k tělu a vědomím existujícím bez fyzického těla, tedy takzvanými duchy.

Nejrozšířenější techniky v západní civilizaci jsou:

  1. Seance, při které duchové hovoří skrze médium. Médium je odborník se zvláštními schopnostmi k navázání komunikace s duchy. Seance se provádí většinou v malých skupinách lidí, kteří jsou nějakým způsobem zapojeni médiem do seance, tedy, že mediu nějak pomáhají. Nejčastěji sedí všichni zúčastnění kolem kulatého stolu: 

a)      Drží se přitom za ruce, takže spolu s médiem vytvářejí uzavřený kruh nebo

b)      položí dlaně na stůl tak, aby se dotýkali palci. Malíčky se pak dotýkají svého souseda po pravici i po levici. Vzniká tak uzavřený kruh.

  1. Seance s použitím pomůcek, skrze něž duchové promlouvají. Těmito pomůckami bývají:

a)      Nádoba v podobě hrnku nebo skleničky otočená dnem vzhůru a položená na popsaný papír či plátno, popis může být i součástí povrchové úpravy desky stolu. Této nádoby se pak dotýkají účastníci seance prstem. Nádoba se pohybuje po popiscích, ze kterých se jako ze stupnice přístroje odečítají údaje. Popisky jsou většinou ve tvaru:

·      Abecedy rozmístněné po obvodu kruhu

·      Číslice od 0 do 9 rozmístěné do půlkruhu

·      Možné odpovědi jako například: „Ano, Ne, Nesmím říci, Nechci říci, Nevím“

·      Kroužek o velikosti průměru použité nádoby. Kroužek je umístněn ve středu a je k němu připojen  nápis „S Bohem“. Umístněním nádoby na tento kroužek začíná a končí každá komunikace s jednotlivým duchem.

b)      Stolek s postavením rukou jako u bodu 1 b, ať jen samotného média, nebo všech, či některých zúčastněných. Duchové se projevují nakláněním stolku, či klepáním vznikajícím prudkým návratem stolku z nestabilní, nakloněné pozice.

c)      Rozevřená kniha hřbetem nahoru nasazená na podlouhlý kovový předmět, který drží na prstech 2 osoby stojící nebo sedící proti sobě. Odpovědi se projevují ve formě náklonů.

d)      Zrcadlo, kde se duchové přímo zjevují, atd.

 

Povšimněte si, prosím, že se vždy jedná o projev ducha skrze osobu nebo osoby seance se účastnící. Buď se dotýkají předmětu, který se má pohybovat, nebo duch „hovoří“ skrze nějakou osobu. To poskytuje prostor různým šarlatánům a podvodníkům.

Duchové se také mohou projevovat skrze osoby seance se účastnící, například ovlivňováním svalového napětí v paži, jak se nečastěji děje při seancích, kde se zúčastnění dotýkají předmětu, jenž svými pohyby zprostředkovává odpovědi duchů.

Nedoporučuji, aby seanci prováděli úplní začátečníci bez přítomnosti zkušené osoby, neboť ducha je třeba odvolat. Pokud není duch patřičně odvolán, může se připoutat k nějaké osobě  seanci přítomné. Znám několik případů, kdy u těchto osob docházelo až k fyzickému projevu dušení, a to nemluvě o „nočních můrách“, kterými byly tyto osoby pronásledovány.

Já osobně spiritismu příliš neholduji protože:

1.     Často dochází ke spojení nikoliv s duchem, tedy s vědomím existujícím mimo hmotné tělo, ale s jiným vlivem, například s astrální larvou (tj. zbytek astrálního těla, které vědomí neboli duch opustil)

2.     Běžné médium vyvolá vliv, který potom nemá pod kontrolou. I když se jedná o ducha, tak záleží na povaze a síle dotyčného ducha. Někteří duchové mohou i ublížit. Proto chcete-li se stát mediem, musíte mít „čisté srdce“ a esoterní znalosti, tj. znalostí i mimo spiristické učení.

3.     Duchové, kteří se řádně desinkarnovali, tj. odešli do patřičné dimenze, již nechtějí mít s touto realitou nic společného, takže kontakt pomocí spiritismu nenavážete.

4.     Komunikovat  s duchy lze i bez spiritismu, tj. bez různých zbytečných rekvizit, jako hořící svíce, pohárů, knih, stolků apod.

 

Spiritismus je většinou halen do tajemného a strašidelného hávu. Na spiritismu není nic strašidelného. My jsme také duchové, ovšem obývající toho času materiální tělo. Co spiritismus dělá strašidelným, je představa komunikace se záhrobím. Ale je záhrobí opravdu záhrobí? Dle Aztécké civilizace jsme to právě my, kdo žijeme v záhrobí. Smrt v našem pojetí byla Aztéky chápana jako zrození, proto se při pohřbu radovali. Neměli by být duchové právě těmi,  pro které je spiritismus strašidelný? Dle Aztéků jsme my ti mrtví…!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář